,,Klubáci, vítejte na palubě letadla. Čeká nás šestihodinový let na ostrov São Miguel. Připoutejte se, startujeme.”
Míříme západním směrem daleko nad Atlantický oceán. Učíme se portugalská slovíčka, pozdravy a informace o nás, abychom se po přistání na jednom z devíti obydlených ostrovů portugalského souostroví Azory, často nazývaného ,,evropská Havaj”, mohli seznámit s dobrosrdečnými obyvateli této země.
Čekají nás cestovatelská dobrodružství na největším z devíti ostrovů sopečného původu, na ostrově São Miguel. Pokud bychom přistáli na ostrově Pico, mohli bychom navštívit nejvyšší horu Portugalska se stejným jménem jako název ostrova, tedy horu Ponta do Pico s výškou 2351 m n.m.
Na ostrově São Miguel se ale také pohybujeme vysoko nad mořem. Cestou k moři na pláže s černým pískem překonáváme mnohdy 400 a více metrů. Není divu, když jsme v hornaté krajině poseté sopečnými krátery. Mnohé vyhaslé sopky ve svém kráteru ukrývají jezera. Jedno z nich je těžké spatřit. Jmenuje se Lagoa do Fogoa a bývá často zahaleno v mracích nebo v mlze. Koupat v něm je zakázáno. Oblast kolem jezera je chráněná stejně jako sídlící ptactvo. My jsme měli štěstí, viděli jsme ho. Největší vodní plochu ostrova.
Krajina je nádherná. Hory střídají jezera, louky, vinice, čajové plantáže, pole a lesy. Mezi stromy najdeme i sekvoje. Rozsáhlé plochy porůstají lesy z japonských kryptomérií nebo australských akácií. Mezi původními keři bují spousta himálajských zázvorovitých hedychií, cesty vroubí květy amarylisů, agapanthů a kal, cestou nás provází řady modrých hortensií. Každá zahradní květina tu má reálnou šanci zažít obrovský vzrůst.
Počasí si s námi zahrává každou hodinou. Není divu, když turista drží v rukou mobil. Nečte zprávy, ale hledá informaci, jaké bude za chvíli počasí. To se tu mění z minuty na minutu. Slunečno se střídá s větrem, s mlhou, s deštěm i s drobnými poletujícími kapičkami vody, které nás smáčí ze všech stran. Subtropická teplota je velice příjemná. Celý rok se pohybuje mezi 11° a 25° C.
Koupat v moři se moc nedá. Teplota Atlantiku je docela příjemná, vlny jsou však vysoké a bouřlivé. Ke koupání nás ale zvou termální prameny. V lázních skrytých hluboko v lesích si připadáme jako v pravěku. Takové jsou lázně Caldeira Velha. Bujná vegetace je naprosto úžasná. Fascinující jsou obrovské několikametrové kapradiny. Voda v bazéncích má až 38°C. Je hodně železitá, takže oranžová. Ponoříš se v bílých plavkách, vynoříš se v oranžových :-).
Horké termální prameny vyvěrají i uprostřed lázeňského městečka Furnas. Tvoří jezírka, ze kterých stále stoupá pára. V těchto pramenech se vaří i místní vyhlášené jídlo cozido. Je to směs vepřového a hovězího masa, klobás, jitrnic a zeleniny. Ochutná ho téměř každý turista.
Paní učitelka nás láká k návštěvě jedné botanické zahrady. V Mata-Jardim José do Canto jsou květiny všude. Kamélie, strelície, bugenvilie, bambusy, kapradiny i nejvyšší sekvoj v Evropě. Měří 56m. V cípu zahrady objevujeme i úžasný vodopád Salto do Rosal. Ve volné přírodě jich je spoustu. Chce to jen krásnou přírodu ostrova procházet všemi směry.
Azorské ostrovy neleží daleko od sebe. Lodí se dají v krátkém čase navštívit všechny. Cestou trajektem vidíme delfíny i velrybí vodotrysk. Obrovští kytovci jsou kousek od nás. Na ostrově Sao Jorge žije dvakrát tolik kraviček co lidí. Nepochutnáme si na skvělém steaku, ale mají tu výborný místní sýr. Je jako sýr ze Švýcarska. Vinohrady ostrova Pico jsou zapsány na Seznamu UNESCA jako velká rarita. Vyskytují se v nadmořské výšce maximálně 100 metrů a jsou chráněny proti větru a slanému vzduchu z oceánu čedičovými zídkami.
Vracíme se na letiště v Ponta Delgada na ostrově São Miguel. Prohlížíme si město s barokní a gotickou výstavbou, krásně barevné domečky, úzké uličky, moderní výstavbu i graffiti. Ochutnáváme jídlo s mořskými plody, tuňákové steaky, krevetky, jelita na pomerančích, rajskou nebo zelnou polévku.
Místní lidé jsou „totální kliďasové“, které nevytočí snad vůbec nic. Jsou už zvyklí na to, že se občas probudí některá ze sopek nebo že se občas země trochu zatřese. Téměř s každým se tu domluvíte anglicky. Chtěli si povídat i s námi, s žáky z Křídlovické. Překvapili jsme je tím, že jsme v křížovce, kterou nám nachystali, vyplnili všechny zajímavosti, které jsme se cestou po Azorských ostrovech dozvěděli. Tajenkou byl název čaje, který se na ostrově pěstuje. Jsou tu jediné čajové plantáže v Evropě. Vyrábí se tu černý a zelený čaj. Pro pěstování čaje je tu ideální počasí. Nemrzne, často prší a slunce příliš nepálí. Čaj Chá Gorreana je výborný. Mňam.
“Klubáci, vracíme se domů. Zeleným čajem připíjíme na krásu Azorských ostrovů.
Olá, olá 🙂 Obrigado.”
