Ve středu 26. dubna jsme se v doprovodu paní učitelky Tiché a paní učitelky Mikšové vydali vlakem na dějepisnou exkurzi do Prahy. Cesta tam byla klidná a komfortní. Jedli jsme, povídali jsme si a poslouchali hudbu, dokud jsme nedorazili do Prahy. Tam jsme se vydali obdivovat krásu hlavního města a na vybraných budovách si připomenout vývoj výtvarných slohů.
Nejprve jsme viděli pozůstatky zdiva domů románského slohu, které zůstaly zachovány v suterénu obchodního centra Palladium, kde krásně doplňovaly interiér kavárny. Poté následovala prohlídka Anežského kláštera, jenž je dokladem přechodu pozdně románského slohu do raně gotického. Zjistili jsme zajímavá fakta o řádu klarisek, který zde sídlil. Na závěr prohlídky jsme mohli ve výtvarné dílně vyzkoušet různé aktivity, jež se pojí se středověkem. Po této prohlídce jsme se vydali na Staroměstské náměstí. Tady jsme viděli jeden z mála zachovaných gotických měšťanských domů. Měli jsme štěstí, že jsme dorazili včas na odbíjení celé hodiny na pražském orloji. Byla to hezká podívaná.
Jakmile orloj odbil celou hodinu, vyrazili jsme ke Karlovu mostu, kde jsme si pověděli o předchozím Juditině mostu a o původní podobě Karlova mostu, který je tak nazýván až od 19. století, jelikož do té doby byl nazýván Kamenným nebo Pražským. Naším dalším cílem byl Pražský hrad a Královská zahrada, kde se nachází Letohrádek královny Anny. Tento letohrádek je odborníky považován za nejkrásnější renesanční stavbu na sever od Alp. Královská zahrada nám umožnila v klidu si užít svačinovou zastávku i s krásným výhledem na katedrálu sv. Víta a Pražský hrad.
Po renesanci následovalo baroko. Barokní kostel sv. Mikuláše je jeho krásným příkladem. Freskami a zlatem bohatě zdobené stěny chrámu nás ohromily. Poté jsme již směřovali zpět, v parku na Kampě jsme si mohli užít půlhodinky volna. Cestou na hlavní nádraží jsme si ještě ukázali budovu Národního divadla, která je typickou stavbou 19. století, a tečkou za jednotlivými slohy byla sama budova hlavního nádraží v Praze, jež je svou velikostí největší secesní památkou v naší republice.
Zde naše prohlídka Prahy končila a zbývalo jen bezpečně dojet vlakem domů. V tom žádný problém nebyl, cestu zpátky jsme v několika malých kupé vyplnili občerstvením, smíchem, historkami a hlavně společnými vzpomínkami.
Výlet do Prahy jsme si všichni užili a já jsem ráda, že jsem také jela.
Jelyzaveta Markus, IX.B
