Slunečné počasí, školní zahrada a barvy. Na první pohled běžná hodina výtvarné výchovy, pro žáky z V.C však tentokrát znamenala obrovskou výzvu. Rozhodli jsme se totiž odložit z rukou štětce a vyzkoušet si, jaké to je tvořit bez nich. Inspirací nám byli skuteční umělci, kteří kvůli svému hendikepu malují ústy nebo nohama, a také silné příběhy lidí, kterým osud do života postavil těžké překážky. Chtěli jsme si na vlastní kůži vyzkoušet, kolik trpělivosti, pevných nervů a neuvěřitelného soustředění taková tvorba vyžaduje.

Prvním úkolem bylo malování ústy. Držení štětce pouze zuby a rty vyžadovalo stoprocentní kontrolu nad každým pohybem hlavy. Téma bylo vyloženě letní a osvěžující – šťavnatý meloun. Žáci rychle zjistili, že trefit ten správný oblouk slupky nebo vykreslit drobná semínka bez pomoci prstů je pořádný oříšek.

Druhá polovina hodiny patřila malování nohama. Žáci se zuli a pokusili se štětcem v prstech na nohou zachytit krásu letní louky.

Tato neobyčejná hodina nám všem přinesla víc než jen hotové obrázky. Zjistili jsme, že hranice lidských možností jsou mnohem dál, než si myslíme, a že k vytvoření něčeho krásného občas stačí jen pevná vůle a chuť to nevzdat.

Prohlédněte si v naší galerii, jak se V.C s touto netradiční výzvou poprala!

Mgr. Klára Nitče