V 1. pololetí tohoto školního roku probíhaly opět jedenkrát za 14 dní lekce Zvídálka. Tentokrát to byla tato témata:
- Zvídálek – „Seznamovací“ – Děti navzájem představily. Potom si vyrobily své jmenovky, abychom si připomněli svá jména i v dalších lekcích Zvídálka. Na procvičení jmen jsme si zahráli hru s klubíčkem „Síťování“. Děti zvládly vytvořit síť i se z ní bez problémů rozplést. Zahráli jsme si i pár her s míčkem, skládali jsme svoje jména a vytleskávali jsme je.
- Zvídálek – „Ochranné zbarvení a mimikry“ – zabývali jsme se ochranným zbarvením živočichů v přírodě (ukrytí v okolním prostředí před predátory, ukrytí za účelem lovu, překvapení kořisti, podoba s jiným jedovatým druhem za účelem ochrany před napadením predátorem (hmyz, plazi)), zjistili jsme, co jsou to mimikry, krypse, hledali jsme v prostoru třídy ukryté „žížaly“ z barevného papíru, které splývají se svým pozadím. Odhalovali jsme živočichy na fotografiích v jejich přirozeném prostředí – PC, interaktivní tabuli. Sami jsme si vybarvili ochranné zbarvení na obrázek chameleona či sovy a ukrývali je ve třídě.
- setkání Zvídálků se točilo kolem dřeva a práce s ním. Po přečtení kapitoly Fachman, jsme si povídali o tom, kdo je to takový „Fachman“, kdo a jak pracuje se dřevem. Zazněla tu slova jako „dřevorubec“, „tesař“ a „truhlář“. Rozdělili jsme dřeviny na listnaté a jehličnaté, pozorovali jsme stavbu listů, jehličnaté větvičky a šišek, popisovali jsme strom a jeho části. Řekli jsme si něco o stáří stromu, počítali jsme letokruhy. Vyrobili jsme si ze šišky dekoraci pomocí bílé barvy a tupování a program jsme si také zpestřili písničkou „Já do lesa nepojedu“. Na závěr této lekce jsme si zatloukli pár hřebíčků do dřeva a s písničkou na rtech jsme tuto lekci Zvídálka ukončili.
- Zvídálek jsme se zaměřili na lidské tělo. Poskládali jsme si kostru z jednotlivých částí skládačky. Pracovali jsme s interaktivní tabulí, kdy děti plnily různé úkoly a seznámily se s fungováním lidského těla – krevní oběh, svaly, kostra atd. Vytvořili jsme si také svoje puzzle lidského těla, které jsme si následně skládali.
- V 5. Zvídálkovi jsme si pověděli legendu o Mikulášovi a potom jsme se přemístili do pekla. Děti si nejprve vyrobily čertovské čelenky, za které získaly čertovský ocas a pekelné řádění mohlo začít. Plnily se pekelné úkoly: stavba ohniště – dodržování bezpečnosti v přírodě, kde a za jakých podmínek můžeme v přírodě rozdělávat oheň – vaření čertovského lektvaru ze samých laskomin – z žížal, červů, žabích slin, dračího oka…, obkreslování čertího šklebu – na folii spolupráce s kamarádem, boj o čertí ocas – pohybová hra, čertí tanec. Za to vše čertíci získávali bodíky do čertovského vysvědčení.
- Zvídálek byl věnován Optice, optickým klamům. Zopakovali jsme si poznávací smysly člověka a hlavní smyslové orgány. Vyzkoušeli jsme si svůj zrak na řadě optických klamů i převrácení obrazu pomocí sklenice s vodou. Odhadovali jsme délky úseček a průměru kruhů a provedli jsme kontrolu měřením pravítkem.
- V tomto Zvídálkovi jsme si chtěli s dětmi dát na podporu energie odpolední sladkost…. Ale ouha! Když jsme přišli k misce, ve které sladkosti byly, miska byla prázdná! Asi jsme ve školce měli zloděje! A tak si děti zahrály na detektivy a pomocí indicií v podobě různých stop, které tu pachatel zanechal (od otisku prstů, otisků bot, přes vlasy až po kus utržené nohavice), sestavily jeho podobiznu a nakonec zloděje odhalily, zatkly a našli dokonce jeho lup! A tak díky svému důvtipu, rychlosti a pozornosti nakonec o svoji sladkou svačinku děti nepřišly…